Jako vazeny host se hned v patek vecer na podiu objevila Mary Ann Glendon (ma tolik zasluh a pozic, ze se to ani nebudu pokouset vypisovat), ktera hovorila o povolanich v politice. Predevsim zminovala, v souvislosti se svymi zkusenostmi ucitele na Harvardu, ze mnozi uchazeci o studium prav pisi, ze chteji ve svete "make a difference", po trech ci ctyrech letech studia od techto svych ambic ale rezignuji, protoze vidi nemoznost neco dokazal. V toomto ohledu citovala hodne Cicera, ale predne nekolikrat Vaclava Havla, ktery psal, ze nase prace se neztraci koncem naseho zivota... to, ze nevidime vysledky sve prace neznamena, ze je vse ztraceno. Nic ztraceno neni.
Po tomto povzbuzujicim uvodu jsem se sla podivat blize k podiu, jestli jeste Mary Ann zblizka neuvidim, misto toho byla prvni osoba, na kterou jsem narazila... hadejte kdo? :O)
Ano, sam don Carron v cele sve krase. Tak se na me smal, ze jsem se musela zastavit a pozdravit ho ;o)
V patek vecer nasledovala prohlidka vystavy o kardinalu Newmanovi a koncert Stretto Youth Chamber Orchestra (druhy dlouhy vecer po The Lion King).
V sobotu jsem den zacala vystavou o "Bile Ruzi" - o Sophii Scholl a jejim bratru a pratelych, kteri vydavali letaky proti nacistickemu rezimu a byli za to popraveni. Videla jsem o tom uz dvakrat film... je to silny pribeh stojici za shlednuti.
Prvni sobotni prednaska nesla nazev "A star is born", na ktere Massimo Robberto predstavil par fotek porizenych Hubble Space Teleskopem a vysvetlil, jak mame rozumet barvam hvezd a poznat jejich stari.
V mezicase jsem se nahodne setkala s Danielem z Nigerie, ktery ma plno skvelych planu, hlavne zahajit neco jako Meeting Rimini v Nigerii...
Hezke bylo, ze odpoledne, kdy Msgr. L. Albacete, arcibiskup Martin a reziser Zanussi, vypraveli vlastni zazitky ze setkani s bl. Janem Pavlem II... (kdo uhodne, kdo je na obrazku?)
... prisla se sem podival i mala delegace Sisters of Life (mych sester).
Pozdeji jich prislo jeste vic, protoze skoro vsechny sestry znaji a maji rady CL (zakladatel Sisters of LIfe privedl CL do NY).
Nejvetsim prekvapenim vecera a asi celeho Encounteru pro me bylo jedno necekane setkani... otevrely se dvere a tam stal on... :O)
Chvili jsem nevedela, jestli bdim ci snim, kdyz me ale Pepe poradne objal, vedela jsem, ze je to skutecnost!! Vubec jsem nevedela, ze je ted na nejaky cas v USA. Bylo to jako navrat ztraceneho syna, ackoli jsme se nikdo neztratil. Bylo skvele, ze jsme se potkali, protoze jsme pak spolecne vychutnavali tanecni vystoupeni nejlepsich folklornich skupin z Ruska, Ukrajiny, Korey
... Nigerie
...a Pepe si uzil jiste i Mexiko - ja uz jsem musela spechat domu, aby kvuli mne sestricky nemusely zustaval dlouhu vzhuru.
Prozatimni konec pribehu, dobrodruzstvi ale pokracuje, aneb jeste dva dny s CL pred sebou!
No comments:
Post a Comment