Napinava vecere

Prave jsem se vratila z kuchyne, kde jsem se snazila udelat si teplou veceri. K dispozici jsem mela jednu mini vidlicku, jednu mini lzicku, muj maxi kelimek na caj a jeste jeden maly z tenkeho plastu. A jeste mikrovlku a sporak. Sporak jsem mohla rovnou vyskrtnout, kdyz nemam hrnec. Tak mi zbyvala mikrovlnka s variantou cinskych nudli, caje a tajemneho sacku, ve kterem se skryvalo neco instantniho...

Musela jsem postupovat takticky, protoze jsem mohla ohrivat jen jednu vec v mem maxi kelimku. Zacala jsem osvedcenou variantou nudli. Vse ok. Snedeno, umyto.
Pak dosla rada na tajemny sacek, v nemz jsem si myslela, ze bude nejaka instatni kase, protoze jsem ten sacek vzala pobliz musli v nasem snidanovem baru. Podle navodu jsem obsah sacku smichala s vodou a cekala, co se bude v mikrovlnce dit.

Vse melo byt hotovo za minutu, tak jsem cela napjata ocekavala vysledek. Obcas se to ale melo promichat, tak jsem ohrivani v puli prerusila a michala. Kdyz jsem pak olizla mini lzicku, neblaze jsem si pomyslela, ze to jsou asi instatni bilky, protoze to tak chutna i vypada. Navic jsou tu v Americe bilky velkym tematem. Muzete je koupit samostatne ve velkych lahvich apod. Takze jsem si rikala, ze tato cast vecere asi odpadne. Dala jsem tomu ale jeste sanci - zbyvajici pulminutu v mikrovlnce.

Kdyz jsem to vytahla, zadnou chut to nemelo, ale aspon to ztratilo konzistenci bilku. Tak jsem si rikala, ze to vezmu do pokoje, podivam se do slovniku, co jsou to "grits" a jestli to bude neco normalniho, tak do toho nasypu trochu cukru a bude.

Ted uz mam snedenou skoro pulku mini kelimku a docela to s tim cukrem ujde. A navic znam nove slovicko: otruba = grit. Takze uz znam i jmeno meho byvaleho ucitele v anglictine.

No neni nad uceni hrou... nebo varenim.

Me prvni oficialni Dikuvzdani

  Vcera byl ctvrty ctvrtek v listopadu, coz znamena, ze byli vsichni se svymi rodinami a slavili Dikuvzdani.

Ulice Lincolnu byli liduprazdne: 

     

Jen ja jsem stala na ulici a usmevem na tvari cekala... a cekala... 

Na odvoz, ktery me dopravi k me pritelkyni a mentorce Vi. Nastesti jsem se dockala a prijela do krasneho domecku u jezera, kde uz bylo slavnostne prostreno:

A ja jsem byla opet vdecna na vse, co pro me Vi dela. Jsme skvely tym: 

Po bohate veceri, kde samozrejme nechybela kruta nebo krocan (bohuzel to jako neAmericanka jeste nedokazu v tepelne upracovanem stavu rozpoznat) a spousta priloh. Nasledovalo zpivani pisnicek za klavirniho doprovodu a dezert.

Nakonec jsme si samozrejme nezapomneli poridit vzpominkove foto: 

A uplne na zaver jsem rodince rozsirene o dva zname udelala jeste jedno spolecne foto u rodinneho krbu:

Krasne prvni Dikuvzani je za mnou, ted uz se pry staci divat kazdy den na televizi, protoze tam od ted pojedou tradicni vanocni filmy.   

Krevni banka v akci

Protoze mam prazdniny, dovolim si dnes napsat jeste jeden prispevek.

Minuly tyden jsem byla na zajimavem setkani International Association of Business Communicators a nasledne na navsteve zdejsi Krevni banky, kam me vzala ma pritelkyne Joyce.

Na setkani odehravajicim se po vytecnem, prestoze vegetarianskem obede servirovanem na univerzite Adventistu 7.dne jsme se dozvedeli, jak upoutat pozornost ke stanku na veletrhu.

V krevni bance jsem diky Joyce, ktera tam dela reditelku PR, mohla dostat do mist, kam bezni navstevnici nikdy nevkroci. Videla jsem, jak se krev rozdeluje na jednotlive slozky, dozvedela se, jak jsou dulezite krevni desticky  pro pacienty s rakovinou, plasma na popaleniny apod. Joyce, ktera ma chemicke vzdelani, mi vse vysvetlila a sve znalosti problematiky vyuziva k efektivni komunikaci s mistnimi obyvateli, kteri se tak stali pravidelnymi darci krve. Spravna komunikace muze zachranovat lidske zivoty, proto je treba mit na spravnych mistech spravne lidi. A nejen, ze Joyce vsemu perfektne rozumi, ale ma i potrebne nadseni pro svou praci, diky cemuz se tady v Lincolnu nachazi tolik darcu krve, co jsem jeste nikdy nepotkala. Mnoho z mych kamaradu jsou pravidelnymi darci - daruji krev kazdych 6 tydnu.

Velice me to motivovalo se konecne odhodlat a jit darovat krev taky. Budu to ale moci udelat az pristi rok u nas v Ceske Republice, protoze tady jsme ze seznamu darcu kvuli davne nemoci silenych krav vyskrtnuti.

Vrata jidelny se zavrela

Cas tu leti tak rychle, ze je konec listopadu... a tim padem i dalsi prazdniny. Ve ctrvtek je dikuvzdani, a tak zitra zacinaji oficialne prazdniny, ktere potrvaji do konce tydne. Spolecne s prazdninami skolnimi sem dorazili ale i prazdniny od horke cokolady se zmrzlinou (kterou jsem si diky sve vynalezavosti zacala v jidelne pripravovat... nebo to spise svedci o mem pomalejsim uvazovani, kdyz jsem na moznost spojit horkou cokoladu a zmrzlinu prisla az po 3 mesicich? :o) Volno totiz dostali i vsichni zamestnanci jidelen, a tak jsem po vice nez 3 mesicich nasedla opet na autobus a vyrazila na nakup do Walmartu.

Bohuzel jsem vyrazila na autobus, ktery ale nejel, a tak jsem na zastavce cekala 40 minut. Do obchodu jsem ale nastesti dojela a nacerpala trochu vanocni atmosferu, ktera tam byla citit. Koupila jsem par testovin, chleba a mliko a na prazdniny vystarano. Ve ctvrtek jsem totiz pozvana na slavnostni veceri k Viann, me skvele mentorce. V patek pujdu pro zmenu na obed s Msgr. Pleskacem a v nedeli na veceri k me nove pritelkyni Diane a jeji rodine. Hlady tedy rozhodne neumru.

Lincoln se touto dobou hodne vyprazdnil, protoze vetsina studentu odjela domu. Mezimarodni studenti vyjeli na vylety, jako napr. na spolubydlici Narumi, ktera odletela smer Boston a New York. Vyuzivaji kazdou chvilku, protoze uz se to tu pro vetsinu rychle krati. Jsou tu totiz jen na semestr.

Ja si par dni volna uziju po svem. Castecne praci na projektech do skoly, setkanim s prateli, taky se obcas podivam na filmy, ktery jsem si vypujcila v knihovne. Sbirani zazitku si vynahradim na Vanoce, kdy se chystam stravit cely mesic v New Yorku. Castecne jako dobrovolnik u Sestricek zivota, par dni taky na setkani Comunione e Liberazione.

Doufam, ze se mate i vy vsichni moc dobre,
myslim na vas,
Maruska

Vikend Uzdraveni a nadeje s Immaculee

Nadherny vikend plny Bozi pritomnosti je zdanlive za mnou. Vcerejsek a dnesek straveny v pritomnosti Immaculee Ilibagizy se zapsal hluboko do meho srdce. Byt blizko Immaculee je jako byt blizko nebe. Je plna viry, nadeje a lasky. Ma moc uzdravovat zranene. Lide chodi za Immaculee se vsemi svymi zranenimi a Immaculee vsechny jejich starosti obejme a v modlitbe odevzda Bohu a Marii, ktere tolik duveruje.

Byt s Immaculee znamena byt s osobou, ktera je tak blizko Bozimu kralovstvi a touzi, abychom i my meli obrovskou viru v Bozi lasku k nam. Pak totiz dokazeme odpustit druhym - pochopime-li, ze je tu nekdo, kdo nas neskutecne miluje a chce pro nas jen dobro.

Immaculee vyzyva, abychom Boha zadali a dobre veci pro sebe, protoze Buh nase prosby vyslysi. Na priklade jedne pritelkyne to ukazala: Tato pritelkyne byla sama, nemela muze a byla z toho smutna, a tak prosila Boha, aby uz ji nekoho poslal, ze staci, aby ji miloval, at klidne pije nebo cokoliv, hlavne at je tu nejaky muz, kdo ji bude milovat. A Buh ji opravdu dal presne, o co prosila. Poslal ji muze, ktery ji miloval, krome toho ji ale bil a pil. Immaculee zduraznuje, ze mame milovat i tyto lidi - ty, kteri se chovaji hrozne, ale to neznamena, ze mame Boha zadat, aby nam nekoho takoveho poslal. Chtejme pro sebe vzdy to nejlepsi a prosme o to. A mame-li viru, vse dostaneme. Vzdyt to Buh slibil a chce nam dat jen to nejlepsi.

Na zaver nam Immaculee plna pohnuti touzila predat jednu dulezitou radu do zivota: Kdyz nekdy v zivote prijde situace, kdy si musite vybrat mezi "being kind" (byt laskavy) a "being right" (byt spravedlivy), vyberte si byt laskavy.

Ma nova pritelkyne Immaculee zacala pratelstvi, ktere presahuje vikend, ktery prave konci.

Konecne je to za mnou

Ctvrtek odpoledne ... cas, na ktery jsem se tak tesila, je tu. Hlavnim duvodem je, ze je dnes termin odevzdani jednoho projektu do designu, ktery mi zabral tolik casu v poslednich dvou tydnech, ze jsem nemela ani chvilku volno (az na vcerejsi prestavku ve skole :o)

Projekt jsem dodelala, vytiskla, uhledne zabalila a za chvilku ho pujdu odevzdat.
Za ukol bylo vytvorit silnou znacku pro italsky dressing Garden Variety. Musela jsem vymyslet logo, vzhled baleni (i instatniho v prasku), reklamu v obchode, propagacni akci ve meste a mobilni aplikaci.

Pro nazornost nekolik ukazek:

Tak jak se vam to libi? 

Dlouhy tyden

Prave sedim ve skole, mame hodinu Teorie a chovani organizaci. Ted mame prestavku, jinak bych samozrejme nepsala... Techto par minut je asi jediny mozny cas v techto dnech, kdy mam pocit, ze mam chvilku volno. A to mam jen 10 minut.

Prave se rozhodujeme, kdo dostane grant ve vysi $ 10.000,- Zrejme to budou 2 neziskove organizace, kazda tedy po peti tisicich. Mame celkem asi 40 uchazecu, tak nas ceka proces eliminace. Uz jsme to celkem zuzili - na 6, ted prijde tezke rozhodovani.

Tato hodina je opravdu prinosna - chovame se tu jako organizace disponujici financemi, ktere je treba vhodne darovat, aby to melo co nejlepsi efekt na spolecnost, konkretne Lincoln. Hodne se u toho naucime, hlavne skupinove rozhodovani.

Tot vse, hodina pokracuje...