Prazdniny za mnou, prazdniny prede mnou

Uz je to opet dlouha doba, co jsem sem psala nejaky prispevek. Uplynul dalsi mesic, ktery byl plny krasnych dni. Nejen co se tyce pocasi - bylo tu jako v lete - ale i volna. Minuly tyden jsme meli jarni prazdniny, tak jsem si udelala opravdove volno. Narozdil od ostatnich mezinarodnich studentu jsem zustala v Lincolnu a relaxovala jsem. Mela jsem celou radu zajimavych setkani, kulturnich i jinych zazitku.

Napr. jsem se minule utery sesla s Marianskymi sestrami, ktere tu vznikly pred 62 lety pote, co dve sestricky frantiskanky utekly pred komunisty z Brna a zalozili tu rad. Od te doby tu pusobi a v soucasne dobe i kazdy rok jezdi nekolik sester navstevovat jejich "rodne Brno". Zakladatelky Marta Silna a Tereza Gottvaldova uz sice zemrely, ale porad to tu zije ceskou tradici. Novicky se musi povinne ucit cesky pocitat, aby se v Brne neztratili.

Minuly tyden jsem taky delala dobrovolnika na stredni skole Pia X, kde meli Junior zaci (3.rocnik) obnovu, behem ktere se vydali pomahat do ruznych organizaci ve meste. Ja jsem jela jako doprovod 50 zaku do Centra pro lidi v nouzi, kde jsme tridili ruzne veci od darcu typu Walmart apod. Po hodine ruznych aktivit jsme vsichniskoncili u baleni toaletniho papiru.. aneb nejdrive rozbalit puvodni baleni, a pak dat po 4 do papiroveho sacku. Je to proto, ze zavedli system pro lidi, kteri si sem jezdi "nakupovat".. lidi v tisni, kteri si mohou zdarma vzit urcite veci, co potrebuji. Protoze nevraceli nakupni voziky zpet do obchodu, rozhodli se davat 8 rolicek toaletniho papiru jen tem, kdo vozik zpet z parkoviste privezou. A tento system funguje...
Aneb co dokaze toaletni papir.

Ten tyden jsem se do Pius X skoly podivala jeste jednou. Tentokrat ti sami zaci a mnozi dalsi pripravili muzikal Bidnici. Bylo to neco neuveritelneho. Vykony naprosto uzasne.. pochopila jsem, ze filmy typu muzikal ze stredni pravdive odrazi deni na strednich skolach.
Behem prazdnin jsem mela jeste spoustu dalsich setkani, o tom uz ale treba jindy.
Hlavne jsem si ale uzivala hezkeho pocasi, ktere tu vetsinu tydne bylo, krasne rozkvetlych stromu apod.
Proste skvely cas.

A ted uz mam dalsi skolni tyden za sebou a pomalu se blizi den meho odletu, takze uz se mate na co tesit.
Tak brzy na videnou.. aneb jestli budu v prispevcich pokracovat tempem jako v posledni dobe, muj dalsi uz bude z Brna!

Rekord

Tak je to rekord.. v cele historii blogu uplynula nejdelsi pauza mezi dvema prispevky. Naposledy koncem ledna, ted uz mame pomalu brezen.

Co me drzelo tak zaneprazdnenou? Spousta udalosti.
Zaprve jsme tu zacali pravidelne skoly komunity CL, ktere vedu, a tak mi celkem dost casu zabira priprava. Zrovna zitra mame dalsi setkani a dokonce i msi za naseho zakladatele dona Giussaniho (minuly tyden zacal i proces jeho blahoreceni).

Zadruhe jsem zacala cist literaturu na diplomku, abych vyuzila veskere dostupne a relevantni americke zdroje a nemusela se stresovat doma jejich shanenim.

Zadalsi se ve volnych chvilich zabavuji promyslenim organizacni struktury, reklamnich materialu a jinych potrebnych procesu a aktivit spjatych se zalozenim neziskove organizace (uz toho mam celkem dost, tak uz jen neztratit potrebne zapaleni a zacit).

Pak je tu taky skola, fitness centrum, jidelna, skype, duchovni obnovy, mse, oblibene knihy, zajimave prezentace profesionalu, psani dopisu, rozhovory do radia apod. Na me zazitky z posledniho tydne se muzete podivat tady:

Tak nic, vic fotek tu nejak nejde nahrat... prekvapilo me to, ale co se da delat. Tyto dve jsou ze setkani s Cechy zijicimi v Omaze. Meli jsme pro ne prezentaci o nasem zivote - nas 6 Robitscheku. Byl to hezky zazitek, a tak se za nimi pojedeme opet podivat v dubnu a staneme se porotci v soutezi o nejlepsi kolace.

Mark Kelly, velitel vesmirne lodi Endeavour

Vcera jsem mela prilezitost setkat se osobne s velitelem vesmirne lodi Endeavour, ktera minuly rok podnikla svou posledni misi do vesmiru. Mark Kelly vsak neni pouze velitelem vesmirne lodi a clenem namornictva, je predevsim manzelem kongresmanky Gabrielle Gifford, ktera byla temer presne pred rokem postrelena pri svem projevu v Arizone.

Mark Kelly hovoril o svem zivote, o sve lasce a obdivu ke sve zene, a tez o nejhorsich 30 minutach sveho zivota, ktere vloni prozil. Byl zrovna v letadle miricim do Arizony, kde byla jeho zena postrelena, kdyz si zapnul zpravy, kde uz rikali, ze Gabrielle zemrela. Zil 30 minut s myslenkou, ze ztratil milovanou osobu.
Po pristani zjistil, ze je Gabrielle jeste na zivu, a musel spolecne s lekari ucinit mnoha rozhodnuti. Protoze vedel, ze skupinova rozhodnuti byvaji casto horsi, nez rozhodnuti jednotlivcu, rozhodl se zeptat nejmladsi lekarky tymu, co navrhuje udelat ona - jen kdyz se zeptame nejmladsi osoby prvni, ziskame jeji skutecny nazor. Pak se ptal i ostatnich. Kellyho respekt ke kazdemu cloveku a jeho nazorum je zrejme i klicem k jeho uspechu pri vesmirnych misich. Do sveho tymu bere vzdy jen osoby, ktere kriticky premysleji nad kazdym pokynem a jeho rozhodnutim. Rozhodne nechce ty, kteri mu odkyvnou vsechno.

Kratce pote, co byla Gabrielle postrelena, celil Mark velkemu dilematu: ma opustit svuj tym, ktery mel vyletet za necele 4 mesice do vesmiru, a byt stale se svou zenou? Bylo to opravdove dilema, protoze pri vesmirne misi je velice dulezite mit spravny tym - vyberu posadky se venuje nesmirna pozornost a jakakoli sebemensi chyba vede ve vesmiru k tragickym koncum. Mel opustit svou posadku nebo svou zenu, o kterou se rozhodl, ze bude pecovat, aby se uzdravila? Tezke take bylo, ze se nemohl s Gabrielle poradit, protoze utrpela tezka poraneni hlavy a nemohla poradne komunikovat.

Po tezkem rozhodovani se nakonec v kvetnu minuleho roku vydal na svou posledni misi. Od te doby se pak jiz stara o svou zenu a raduje se z kazdeho pokroku, co dela. Je vubec zazrak, ze prezila, nyni se vsak snazi, aby mohla opet mluvit, protoze zde pocituji nejvetsi potrebu a touhu: komunikovat. Gabrielle byla zvykla setkavat se s lidmi a inspirovat je, v tom ji ale nyni jeji zdravotni stav brani. Presto s velkym vypjetim sil poslala vzkaz pres Marka i k nam do Lincolnu: "Be passionate, be courageous, be yourself, be the best!" ("Budte nadseni, odvazni, svi a nejlepsi!") Gabriellin postoj muze byt prikladem pro mnohe z nas. I rozhodnuti Kellyho venovat svuj cas peci o milovanou osobu, ktera toho jiste ma jeste tolik co rict. Na otazku z publika, co muzeme pro Gabrielle udelat, Mark odpovida: Keep praying for us (modlete se za nas).

Bylo mi cti setkat se s clovekem, ktery naplno zije svuj zivot a sve nejruznejsi mise. Jeho zasluhy ocenuje i prezident Obama...

Musite ale uznat, ze na fotce se mnou Mark vypada lip nez s prezidentem, ktery si navic jeste musi trochu procvicit pozovani, aby priste nemrkal :O)

New York Encounter aneb Meeting Rimini v mensim provedeni

Cas leti, a konec meho pobytu v NY se rapidne blizi. To ale zaroven znamena, ze prave probiha akce, kvuli ktere jsem tu zustavala tak dlouho: New York Encounter CL! Spousta zajimavych hostu, vystav a setkani v Manhattan Center nabizi jedinecnou prilezitost pro vsechny touzici nechat se zasahnout krasou.

Jako vazeny host se hned v patek vecer na podiu objevila Mary Ann Glendon (ma tolik zasluh a pozic, ze se to ani nebudu pokouset vypisovat), ktera hovorila o povolanich v politice. Predevsim zminovala, v souvislosti se svymi zkusenostmi ucitele na Harvardu, ze mnozi uchazeci o studium prav pisi, ze chteji ve svete "make a difference", po trech ci ctyrech letech studia od techto svych ambic ale rezignuji, protoze vidi nemoznost neco dokazal. V toomto ohledu citovala hodne Cicera, ale predne nekolikrat Vaclava Havla, ktery psal, ze nase prace se neztraci koncem naseho zivota... to, ze nevidime vysledky sve prace neznamena, ze je vse ztraceno. Nic ztraceno neni.

 Po tomto povzbuzujicim uvodu jsem se sla podivat blize k podiu, jestli jeste Mary Ann zblizka neuvidim, misto toho byla prvni osoba, na kterou jsem narazila... hadejte kdo? :O)

Ano, sam don Carron v cele sve krase. Tak se na me smal, ze jsem se musela zastavit a pozdravit ho ;o)

V patek vecer nasledovala prohlidka vystavy o kardinalu Newmanovi a koncert Stretto Youth Chamber Orchestra (druhy dlouhy vecer po The Lion King).

V sobotu jsem den zacala vystavou o "Bile Ruzi" - o Sophii Scholl a jejim bratru a pratelych, kteri vydavali letaky proti nacistickemu rezimu a byli za to popraveni. Videla jsem o tom uz dvakrat film... je to silny pribeh stojici za shlednuti.

Prvni sobotni prednaska nesla nazev "A star is born", na ktere Massimo Robberto predstavil par fotek porizenych  Hubble Space Teleskopem a vysvetlil, jak mame rozumet barvam hvezd a poznat jejich stari.

V mezicase jsem se nahodne setkala s Danielem z Nigerie, ktery ma plno skvelych planu, hlavne zahajit neco jako Meeting Rimini v Nigerii...

Hezke bylo, ze odpoledne, kdy Msgr. L. Albacete, arcibiskup Martin a reziser Zanussi, vypraveli vlastni zazitky ze setkani s bl. Janem Pavlem II... (kdo uhodne, kdo je na obrazku?)

... prisla se sem podival i mala delegace Sisters of Life (mych sester).

 Pozdeji jich prislo jeste vic, protoze skoro vsechny sestry znaji a maji rady CL (zakladatel Sisters of LIfe privedl CL do NY).

Nejvetsim prekvapenim vecera a asi celeho Encounteru pro me bylo jedno necekane setkani... otevrely se dvere a tam stal on... :O)

Chvili jsem nevedela, jestli bdim ci snim, kdyz me ale Pepe poradne objal, vedela jsem, ze je to skutecnost!! Vubec jsem nevedela, ze je ted na nejaky cas v USA. Bylo to jako navrat ztraceneho syna, ackoli jsme se nikdo neztratil. Bylo skvele, ze jsme se potkali, protoze jsme pak spolecne vychutnavali tanecni vystoupeni nejlepsich folklornich skupin z Ruska, Ukrajiny, Korey

... Nigerie

 ...a Pepe si uzil jiste i Mexiko - ja uz jsem musela spechat domu, aby kvuli mne sestricky nemusely zustaval dlouhu vzhuru.

Prozatimni konec pribehu, dobrodruzstvi ale pokracuje, aneb jeste dva dny s CL pred sebou!

Vy vsak hledejte jeho kralovstvi… aneb dobrodruzstvi pokracuje

Uz kdysi v rijnu jsem psala zazitky s podobnym nazvem jako dnes: Vy vsak hledejte jeho kralovstvi… nevim ale, jestli jsem jasne zduraznila slova, ktera nasleduji: A TO OSTATNÍ VÁM BUDE PŘIDÁNO. O pravdivosti techto slov jsem se jiz nekolikrat presvedcila, ze si ale kvuli tomu budu muset odbavit dalsi kufr a poslat domu par baliku, jsem opravdu necekala.

Zacneme hezky od konce. Vcerejsi den, Novy rok, byl pro me mimoradnym zazitkem. Odehral se uplne jinak, nez jsem cekala, opet se mi ale potrvdilo, ze to nejlepsi prichazi v zivote necekane, jako nezaslouzeny dar. Jeste rano jsem slavila se sestrickami a asi 55 mladymi zenami v krasne Vile P. Marie Guadalupske v Connecticutu Novy rok....

....a vecer jsem jiz opet byla v konventu Nejsvetejsiho srdce na Manhattanu. Pritom jsem podle vseho v Connecticutu mela byt az do 6. ledna. Zasveceny zivot s sebou nese hodne flexibility a poslusnosti… vic, nez bych cekala. Tato necekana zmena mi prisla naramne vhod, protoze jsem aspon mohla z netu domu poslat par sms a vam ted priblizit, jak se mi tu dari. Navic jsme vecer vsichni spolecne slavili Novy rok nebo jeste Vanoce (moc jsem nevedela presne co, protoze bylo 1.1., ale rozbalovali jsme si darky :O)

Byla jsem velmi mile prekvapena, kdyz i na mem kline pristali dva krasne darky, ktere jsem skoro nechtela rozbalit, jak byly nadherne zabalene. 

Kdyz jsem prece jen zacala rozbalovat jeden z nich, ktery byl velice lehky, pomyslela jsem na jednu vec, co by to mohla byt. Kdyz jsem pak darek rozbalila uplne, nestacila jsem se divit. Malem bylo radosti po mne. Dostala jsem Andela Zazraku od Willow Tree… Andela, ktery se mi uz dlouho libi a chtela jsem si ho i poridit, nakonec jsem ho ale jako darek poridila nekomu dalsimu :o) A Buh vedel, jak moc jsem po nem sama touzila… a je to tady! Buh zna i ma nejtajnejsi prani a chce mi udelat radost, a to dost hmatatelne. Sestricky byly skoro dojate, jakou mi udelaly radost a pocitaly pravdepodobnost, s jakou se toto mohlo stat. O me slabosti pro prave tohoto andela totiz nemely ani poneti. 

V krasne krabici jsem pak dostala druhy darek, moc hezkou kasmirovou salu. Celkem mi slusi, co myslite?

Ty nejkrasnejsi darky prichazi necekane a nezaslouzene. A je na nas, abychom je prijimali. A ja se v roli prijimajici s otevrenou naruci nachazim cely tento rok. A je to neco! Taky je dulezite zminit, ze nesmim zapominat na vdecnost – vsichni radi vidi, ze mi udelali radost, tak jim to musim davat poradne znat.

Vcerejsi den jsem si taky chovala jedno z nejkrasnejsich miminek, co jsem za posledni dobu videla. Posudte sami…

A jak se rika: Jak na Novy rok… tak doufam, ze se letos jeste hodne nachovam :O)

Doufam, ze jste meli tak krasne Vanoce a Novy rok, jako ja!

  

Nam, nam narodil se

Uz zitra asi budete zpivat tuto krasnou koledu. Tady v NY ji takto doslova asi zpivat nebudeme, presto snad ale budu vyznam slov na vlastni kuzi pocitovat. Dopomohou mi k tomu 3 miminka, ktera tady v konventu mame - jedno hezci nez druhe a vsechny maji 2 mesice. Tady aspon na ukazku dvojcata Elisabeth a Elijah:

Predevcirem jsem mela tu cest se seznamit i s “YourMajesty” (VaseVysost=2lety kluk) a “Promise” (Zaslibeni = 3 leta holcicka), kdyz jsem pomahala u nich doma v Bronxu s uklidem:

Vcera jsem byla s kamaradkami Christinou a Erin (obe studuji medicine na vehlasne Mayo klinice v Rochesteru, Minessota) v centru, ktere pomaha tehotnym divkam v nouzi, a tak bylo jeste zajimavejsi videt, jak se mlade maminku dozvidaji ted pred Vanocemi, ze se jim narodi (doufejme) v cervenci nebo srpnu miminko. Pomaha jim Linda, ktera poslednich par desitek let zasvetila tomu, aby se narodilo co nejvice deti, ktere by jinam asi nemeli moc sanci na zivot. Tady jsme s Lindou zvecneny:

Vcera vecer jsme se sestrickami slavnostne zdobily stromecek, popijely jsme u toho horkou cokoladu a poslouchali Sinatru apod. Byl to moc hezky vecer:

Vcera a predevcirem odpoledne jsem taky mela moznost se jit projit po meste, tak jsem toho nalezite vyuzila (zato me kazdy vecer poradne bolely nohy a zada.. ze bych uz starla? :O):